Starověké město v Egyptě předchází pyramidy a prvního faraona
V Egyptě bylo objeveno 7 000 let staré město, které předcházelo faraonům i pyramidám. Skupina francouzských a egyptských archeologů učinila v Egyptě další překvapující objev, protože vykopali pozůstatky jedné z nejstarších osad na světě, které se datují do období neolitu. Ministerstvo starožitností také oznámilo, že toto zjištění „nabízí jedinečnou příležitost vrhnout světlo na pravěká společenství, která žila v deltě Nilu před panováním první faraonské dynastie“... čítať ďalej.
18.11.18
Každý je veden tam, kde je to potřeba
Jsou zde velice silné vlivy na vaše životy, lidé Země.
Čas, který jste mohli věnovat změně svého pohledu, již kulminuje. Pokud jste toto nebyli schopni integrovat v sobě samých, dobrovolně, bez odporu, nyní již se vám, kteří jste se bránili otevřít se transformačním procesům, otevřou takové události, díky kterým budete posunuti.
Budete muset reagovat, budete muset změnit sami sebe, neboť plán duše je prvotní a tam jste vedeni.
Otevírají se nové cesty, průchody, které dosud byly zavřeny... VIAC
Nový jízdní řád
05/09 2018
Další z retrográdní party se chystá k obratu do přímého směru. Jsme dva dny od bodu nula, kdy Saturn skončí svou revizní cestu, přestane nám drtit kosti, protože víc už z nás nevymáčkne, a naopak nás podpoří v konstruktivním budováním nového skeletu našich projektů.
Říkáte si, že takhle už to dál nejde? Že tohle fakt nefunguje a musím to změnit? Že čas horkou jehlou přišitých záplat vypršel, nikam to nevedlo a je nutné provést systémové přeuspořádání? VIAC...
• Co se děje, děje se pro vaše dobro
25/08 2018
V neděli 26. 8. 2018 nastává ve 13:56 SELČ úplněk na 3. stupni znamení Ryb. Úplňku vládne tentokrát Neptun, který je také v Rybách. Slunce i Luna jsou moc hezky aspektované. Slunce součástí zemského trigonu a Luna v emocionálních Rybách.
Pokud se mají některá naše přání a sny splnit, zhmotnit, pak je výjimečná doba, zvlášť když se nám Saturn nebo Uran nalepí harmonicky na některou osobní planetu nebo citlivý bod, což jsou především hlavní osy.
Během vodního úplňku budeme mít víc rozjitřené emoce. Voda dokáže měnit formy stejně jako se mění naše prožívání. Je dynamikou pohybu a změny uvnitř i vně nás. Učí nás, že změna je jediná konstanta této existence.
Nedělní úplněk je součástí astrologické konfigurace Drak. Je to mimořádně silné seskupení, které soukromě nazývám jako „uskutečnění“. ... VIAC
Co se děje, děje se pro vaše dobro
(Posolstvá Zlatej Dušičky)
13.08 2018
Je čas, lidé Země. Jste neseni na vlně vzestupu, to však sebou přináší mnohá omezení a také bolestné procesy, neboť je odstraňováno vše, co na této cestě již nepotřebujete. A přiznejte sami sobě, že mnozí z vás sebou vlečou opravdu velkou zátěž.
Proces vám však přináší ztrátu nejen emoční, ale také ztrátu iluzí a u mnohých dokonce i ztrátu víry. Víry, která je důležitá k tomu, abyste procesem ozdravení prošli se "zdravým rozumem". Neboť některé situace, které prožíváte, nechápete. Nedokážete spojit to, co je předcházelo a to, co následuje. A proto ztrácíte důvěru, trápíte se a často obviňujete Boha z toho, že vás k tomuto dovedl... VIAC
• Arménská Stonehenge: Předchází egyptské pyramidy o tři tisíce let!
• Ako váš vzťah k iným ukazuje, čo sa potrebujete naučiť o sebe
• Duchovné príčiny chorôb trošku inak
• Kryon - Série odhalení 2017 - 1. část „Kdo jsem?“, 2. část „Počátek jisker“
Arménská Stonehenge: Předchází egyptské pyramidy o tři tisíce let!
25/07 2018
Nejen, že tajemný „arménský Stonehenge“ předchází pyramidy a jeho slavnější protějšek v Anglii o tisíce let, některé z těchto kamenů dokonce zobrazují tajemné humanoidní bytosti s protáhlými hlavami mající oči mandlového tvaru. Je možné, že to byli starodávní astronauti, kteří navštívili Zemi před tisíci lety? Nachází se v moderní Arménii, v Karahunji známém také jako Zorats Karer nebo jako arménské Stonehenge. Najdeme tu řadu tajemných vyobrazení, které od svého objevení vyvolaly kontroverzní reakce... VIAC
Ako váš vzťah k iným ukazuje, čo sa potrebujete naučiť o sebe
11/07 2018
Pozorujete na sebe, že často skryto posudzujete iných? Napríklad vám sestra povie o novom aute, čo si kúpila, a vy si pomyslíte “ako si to môže dovoliť, také auto s jej platom… to hodne vyhadzuje peniaze!”
Alebo váš partner nechá špinavý riad v dreze a vybehne za kamarátmi. “Je taký lenivý a nedbalý, že ma z toho ide rozdrapiť!”
Dennodenne sa pristihujeme pri tom, že tíško posudzujeme (a odsudzujeme) iných.
Suseda je zvedavá klebetnica, kolega je roztržitý babrák, kamarátka je unesená sama sebou…
A čo to znamená? Sme azda obklopení samými menejcennými ľuďmi? Rozpadá sa spoločnosť? Alebo… je to poukaz na niečo oveľa hlbšie v nás samotných? ... VIAC
Duchovné príčiny chorôb trošku inak
12/07 2018
Duchovné príčiny chorôb znamenajú, že prvotný problém, príčina našich chorôb nevzniká na tele. Telo nám len symbolicky ukazuje, s čím presne máme problém a čo treba pochopiť. Telo s nami neustále komunikuje.
Keď sa v ňom naučíme čítať, dokážeme lepšie pochopiť, prečo nás bolí to a tamto a ako si dokážeme sami pomôcť.
Ak nás niečo bolí, snažíme sa robiť kadečo, aby tá bolesť prestala. Najrýchlejšia cesta, ktorú veľa ľudí volí, je cez tabletky. Na nich je napísané: Tlmia bolesť.
Keď sa v živote niečo utlmí, raz sa to opäť vráti. A keď stále človek niečo utlmuje, tak sa mu to stále vracia, ale druhý krát to bolí viac, tretí krát ešte viac, štvrtý krát poriadne a piaty to už nemusí prežiť... VIAC
Kryon - Série odhalení 2017 - 1. část „Kdo jsem?“
- 2. část „Počátek jisker“
... Duše přichází a odchází a často je lidská. Byla tu před vznikem Země. Bude tady i po Zemi, protože Bůh je věčný. A ve vás je část této duše, ne celá.
Chápete, že to, co nazýváte duší, je zastoupeno nejen v lidské biologii, tedy ve vaší DNA, ale částečně i v tom, co nazýváte vyšší já, což je součást vás, která vibruje mimo vaší DNA, a zároveň se částečně nachází i na druhé straně závoje. To je spojení. To musíte mít, to je to stříbrné vlákno, které dosahuje nejen nahoru, ale je natažené i tady mezi vámi.
Duše se začínají propojovat způsobem, jak to dosud nikdy nedělaly... VIAC
Ako váš vzťah k iným ukazuje, čo sa potrebujete naučiť o sebe
18. JÚLA 2018JUST HELA PRIDAJ KOMENTÁR
Pozorujete na sebe, že často skryto posudzujete iných? Napríklad vám sestra povie o novom aute, čo si kúpila, a vy si pomyslíte “ako si to môže dovoliť, také auto s jej platom… to hodne vyhadzuje peniaze!”
Alebo váš partner nechá špinavý riad v dreze a vybehne za kamarátmi. “Je taký lenivý a nedbalý, že ma z toho ide rozdrapiť!”
Dennodenne sa pristihujeme pri tom, že tíško posudzujeme (a odsudzujeme) iných.
Suseda je zvedavá klebetnica, kolega je roztržitý babrák, kamarátka je unesená sama sebou…
A čo to znamená? Sme azda obklopení samými menejcennými ľuďmi? Rozpadá sa spoločnosť? Alebo… je to poukaz na niečo oveľa hlbšie v nás samotných?
Keď posudzujeme iných alebo máme pocit, že nám niekto poriadne “brnká na city” tým, čo hovorí alebo robí, môže byť, že práve premietame naše vlastné pocity na iných. Obviňujeme ich z presne tých vecí, ktoré neznášame sami na sebe, alebo ich popierame a tvárime sa, že ich nemáme.
A takto to funguje:
Povedzme, že sa vám v detstve prihodilo niečo, čo vo vás zanechalo strach z odmietnutia. Tento strach si pravdepodobne ani nebudete uvedomovať. Neprijali ste ho za svoj, nezmierili ste sa s ním. Alebo o ňom možno viete, ale tvárite sa, že to nie je váš problém – a odmietate sa k nemu prihlásiť, nieto ho ešte začať riešiť.
Lenže… vaše podvedomie o tom strachu dobre vie. A bude vyhľadávať vždy nové a nové príležitosti, aby ste túto tému mohli riešiť a spracovať. Bude vás dostrkávať do situácií, kde si tento strach budete uvedomovať.
Inými slovami, budete sa dostávať do vzťahu s ľuďmi, ktorí vo vás budú znova a znova vyvolávať ten strach alebo emóciu, ktoré si zatiaľ nepripúšťate.
Začnete si vzťah s niekým, kto sa bude správať chladne, bude si udržiavať od vás odstup, bude sa venovať priateľom miesto vás, bude mať koníčka, ktorý vás bude vylučovať a podobne.
Miesto toho, aby ich správanie vo vás vybudilo čelenie strachu a akceptovanie, že ho máte, skôr zapríčiní, že ich začnete kritizovať alebo posudzovať. Nepoviete si: “Asi sa bojím, že ma opustí a budem znova sám(a).” Skôr si pomyslíte: “Nechce sa mu tráviť so mnou čas, radšej sa zabáva s kamarátmi, než aby opravil to-a-hento, utráca peniaze po krčmách, hoci máme hlboko do vrecka, a netrávi svoj čas so mnou.”
Miesto toho, aby ste si priznali, že ste tak trochu ako on a tiež by ste sa chceli cítiť nezávislo a mať kúsok sveta len pre seba, budete si naňho v duchu (a pred kamarátkami) ťažkať.
Ako z toho von?
Jediná cesta vedie cez to, že budeme čeliť tomu, na čo sa bojíme pozrieť a čo si o sebe bojíme priznať. Potrebujeme sa vzdať predstavy, že musíme byť dokonalí. Sme ľudia a tak potrebujeme byť jedine ľudskí – so všetkými silnými a slabými stránkami, ktoré sa u nás prejavujú. Sme takí z určitého dôvodu. Ľudská myseľ je orientovaná na dualitu – na protiklady zlý/dobrý, správny/nesprávny, Svetlo/Tieň. Potrebujeme veci vnímať polarizovane na to, aby sme ich vôbec vnímali. Preto často zabúdame, že “zlo” a “dobro” sú len dva krajné póly na nejakej osi a že my sa môžeme pokojne nachádzať niekde medzi nimi. Alebo, ako hovorievam, neexistujú “zlé” vlastnosti, existujú len vlastnosti nasadené v nevhodnej situácii.
Keby sme tie vlastnosti nemali, boli by sme niekto iný. Keby sme sa nimi neodlišovali od iných, nevedeli by sme povedať, kto sme. 🙂
Preto nezávisle od toho, akí sme, potrebujeme sa začať mať radi – bez výhrad. Keď pochopíme, prečo reagujeme istým spôsobom, nebudeme pociťovať potrebu kritizovať alebo hanbiť sa za to, ani skrývať to pred svetom. Je to súčasť toho, kto sme.
Ak pochopíme, že presne tie veci, ktoré na sebe obvykle neznášame, nám v istej situácii ohromne pomáhajú, prestávame cítiť potrebu posudzovať sa. A keď sa nehanbíme pred inými a rozumieme svojmu správaniu, prestávame cítiť aj potrebu kritizovať iných – pretože začíname rozumieť ich správaniu.
Existuje čosi ako neurolingvistické programovanie a jeho základná téza je: Nikto sa nespráva hlúpo. Každý človek sa správa absolútne racionálne – vzhľadom na svoje vlastné vnímanie reality.
Kým sa správame podivne a v našich očiach zahanbujúco, tak len preto, že momentálne nemáme dostatok energie na to, aby sme sa správali inak. Niekedy nám dokonca chýba energia aj na to, aby sme zistili, že sa v nejakom aspekte vnímame skreslene, že máme v našich presvedčeniach zabudované jedno-dve, ktoré pri bližšom pohľade neobstoja.
A vtedy dostaneme do života niekoho, kto nám tú energiu dodá a ukáže nám naše obmedzenie – na sebe. 🙂
Takže ak sa nájdeme, že niekoho posudzujeme, ohovárame, prekontrastňujeme alebo “nijako nemusíme”, je to výpoveď o tom, že máme nepatrične silnú emotívnu reakciu na situáciu. A ako už vieme, keď máme silnú emotívnu reakciu, je tam zakopaný poklad. Oplatí sa pozrieť na to, prečo tú reakciu máme – a nepozerať sa pritom na toho druhého, ale na nás. Prečo nás to rozčuľuje? Prečo to nedokážeme brať ľahostajne? S ktorým naším presvedčením sa to bije? Ako by sa zmenil náš pocit sebahodnoty, keby sme to pripustili ako normálne/bežné/nezaujímavé správanie?
Bytostné pochopení (ZLATÁ DUŠIČKA)
Čas vybízí k akci. Brzy budete konfrontováni sami se sebou, se svými temnými stránkami. Neboť duše touží po rozkvětu a ego se vzpouzí. Čas obnovy vás poslední dny provází stále naléhavěji. Obnovy duchovního těla, obnovy smýšlení. Nakonec pochopíte. Ale do té doby ještě musíte ujít hodný kus cesty. Budete zkoušeni, následující měsíce budou vašimi odpověďmi, neboť mnozí pohlédnete až na své dno.
Jsou to zejména zarputilci, kteří se brání vystoupit ze svých pohodlných pozic. Dva měsíce jsou velmi rozhodující pro opuštění starých paradigmat, pro ukotvení nových. Slunce upevňuje svou pozici, začíná nabírat energii. Jste spojeni se Zemí, se Sluncem, s touto galaxií... VIAC
Proč to máme všichni správně...
Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti.
Socrates
Nastala doba otevření se energiím. Mnoho lidí se probouzí a dochází k tomu, že nejsme jen lidi z masa a kostí, ale že jsme bytosti, které jsou jen na čas součástí těla v této inkarnaci. Sbírají různé informace, které se snaží předávat. Pocit, že jsme na to přišli a potřebujeme to předat dál, tím, jsme prošli snad všichni… Snažíme se to natlačit druhým bez ohledu, jestli o to vůbec stojí. Nemůžeme je přece ochudit o to, co jsme se dozvěděli, když to tak úžasně funguje... Smějící se A když o to nestojí, tak se divíme... Další zkušenosti života nám ale ukáží, že je to trochu jinak…
Postupně, jak zrajeme, uvědomujeme si, že každý má svou cestu poznání, která je jiná než ta naše. Zkušenosti, které tím nabývá, jsou důležité pro jeho rozvoj a uvědomění... Každá bytost, na kterou se díváme, jak ji vnímáme je jen naše schopnost vidění skrze vlastní zkušenosti. Neznáme pravý záměr její duše, co si přišla prožít, čím chtěla projít… Omezenost reality, kterou žijeme ve hmotě, nám v tom brání, ale přesto máme pocit, že přesně víme, co je na tom druhém špatně, co by měl na sobě změnit, co by si měl zpracovat...
Je zvláštní, že se s tímto fenoménem setkávám právě u některých „duchovních“ lidí. Nevím, jestli je správné slovo duchovní, protože osobně vnímám, že to jediné, o co v životě jde, je uvědomit si, kdo jsme a zažít si tvoření a zkušenosti z toho plynoucí. Možná slovo duchovní tomu dává nádech něčeho mimořádného... Někteří díky tomu mají pocit, že jsou výš než Ti ostatní... Od podobných lidí občas slýchávám věty typu: „Proč chodíš tam, nemáš to zapotřebí... Proč se zahazuješ s takovým člověkem… Jsi málo otevřená, ale kdybys chodila tam… pomohlo by Ti to… Jak to, že Ti něco vadí, když Tobě by už to vadit nemělo… Přečti si tamto, protože to ti pomůže.“ Ale k čemu mi to vlastně má pomoci? K jaké nálepce? Kým bych pak byla přijata? Byla bych vědomější pro sebe nebo pro koho vlastně?
A tak si pokládám otázku. Jak hluboce tito lidé do mne vidí, aby mohli zhodnotit, jak daleko nebo blízko jsem, když to nevím ani já? Může vůbec někdo doopravdy vědět, kdo kde je? Všechno je otázka vibrací. Ti, co jsou vibračně výš, pak mohou vidět lidi na stejné nebo nižší vibraci, protože se na ni umí naladit. Ale Ti nemají snahu někoho hodnotit… Ti, co jsou vibračně níže, nemohou pojmout vibrace, ke kterým ještě nedosáhli ve svém vývoji. Ale je to jediné kritérium? Každý máme jiné vnímání… Věci, které v životě zažívám já, vnímáním jako pohyb energií a jakoby vstupování do realit. Velmi těžko se mi to někdy popisuje do slov... Když mluvím s někým, cítím ho ve svém těle, jako sebe samu. Někdy až slyším jeho myšlenky, vím, když někdo neříká pravdu... Při práci s lidmi, často jejich bolesti odcházejí skrze mne, protože to neumí nebo nejsou schopni pustit. Někdy díky tomu mohu cítit tělo jako po emočním vypětí a potřebuji čas k jeho normalizaci. Informace mi chodí různě. Někdy to jde slovo za slovem a někdy to je, jako by mi někdo vložil do hlavy blok informací a já je vnímám jako celek vědění… Prostě to pak vím… Tak to mám já a někdo jiný onak… Proto osobně nemohu říci, co je dobře a co špatně, protože nezažívám druhé, ale pouze sebe samu.
Poslední dobou mám trochu pocit, že je v duchovním světě, jak tomu říkám, „přeslazeno“. Lidé stále mluví o lásce, jak bychom se měli chovat, abychom byli láskyplní. Na internetu vídávám tam dvacet rad, jak být láskyplná, tam sedm rad, jak mít šťastný vztah, tam deset rad, jak se přijmout… Mnozí jezdí stále dokola na různé semináře, pobyty, terapie, aby byli ti správní duchovní naplněni láskou. Ale pak slyšíte, jak říkají, že se teď musí zase vrátit do té šílené reality… Ale co je ta šílená realita? To je přece to, co jsme si utvořili… Náš život je odrazem našeho nitra. Tak jak je možné, že se v něm těmto lidem nedaří a potřebují druhé, aby se cítili lépe a silnější? Z toho mám pocit, jestli to pro některé není tak trochu dřina…
Být v lásce neznamená, že se stále budeme usmívat a že ke všemu kývneme, protože ono by to tak mělo být… Také to neznamená, že budeme mít vše zpracováno… nebo se tak tvářit. Osobně neznám člověka, který už nezažívá protipól pozitivního. Mít zpracováno vše, je naprostá utopie. Pokud si někdo jen myslí, že stále může být radostně naladěn a vše s úsměvem chápat a přijímat, pak neporozuměl realitě, ve které žijeme. Je to jen vychylování se z rovnováhy k jedné ze stran duality. Ono to jde vždy na chvíli a pak to stejně sklouzne do druhého protipólu. To je zákonitost. Jediné, co můžeme změnit, je amplitudu a dobu, po kterou se vychýlíme. Stále žijeme v této realitě duality, která na nás bude vždy působit. Vědomě si neuvědomujeme, kolik v sobě máme nezpracováno z naší celé minulosti... A i když porozumíme jednomu, vyjede v nás něco dalšího, protože jsme díky řešení toho předchozího toto vypustili. A tak máme pocit, že je to nekonečný kolotoč, který se v nás opakuje. Ano a bude se to stále opakovat, dokud si neuvědomíme, že cokoliv, co v našem životě odmítáme, budeme stále dokola zažívat… Čím více odmítáme, tím toho v životě máme více… tím více to chce být přijato v rámci celistvosti.
Velmi často mluvím o tom, co nemám zpracováno. Při terapiích i přednáškách uvádím příklady z vlastního života, aby si lidé uvědomili, že jsme na tom všichni stejně. Mnohokrát jsem na nich viděla úlevu, když si uvědomili, že všichni máme co zpracovávat a oni nejsou Ti neschopní, když jim to hned nejde. U některých lidí vnímám i pravý opak... jejich myšlenky typu: " Jak je to možné… ? Jak to, že ona něco řeší? Jak je možné, že ona má nějaké problémy. Tak to ona není tak probuzená, jak jsme si mysleli…" Takové lidi mne baví pozorovat… Jsou tak zaseklí v představách dokonalosti, že si neuvědomují, kde je pravá dokonalost... No přece v naší nedokonalosti. :-) Kdybychom byli dokonalí, byla by to nuda... Nevím jak pro vás, ale pro mne tedy určitě. Dovedete si to představit? Je to jako jíst celý život cukrovou vatu. Tak to by u mne asi neklaplo... Mám ráda změnu, a proto si klidně dám i něco slaného...
Přátelé, jsem bytost, ale jsem také a především tady člověk… a žiji život, který jsem si zvolila. Dnes jsem za něj neskutečně věčná a jsem v něm šťastná i bez toho pochopení, které by mi rádi dopřáli ti druzí... Těším se z obyčejných maličkostí jako poslechnout si písničku, z které mám husí kůži..., zatancovat si..., jít do sauny..., smát se s přáteli..., projít STK, kdy pán se usmívá..., souznít s manželem i dětmi, povídat si s nimi..., koupit si orchidej, ze které se pak těším každým pohledem na ni..., umýt okna a mít je prostě čistá... A proti tomu jsou chvíle, kdy se cítím smutná, cítím pocit marnosti, když věci nejdou, jak bych chtěla... Pak si řeknu: "Holka, ale vždyť je to přece vpořádku, tak se vybreč, tak si zanadávej, protože i to k životu patří. Užij si to stejně tak, jako to pozitivní, protože až přijde opak, lépe si to uvědomíš..." Prostě ty každodenní maličkosti, které zažívám, mi dávají mozaiku života, která je tak rozmanitá... Pro mne toto je to nejvíc duchovní... ten život, který prostě miluji...
Nebylo to tak vždy. Byly doby, kdy byl pro mne život nesmírně těžký, a zeptejte se mne, co z těžkostí, které člověk může zažít, jsem nezažila a bude to rychlejší výčet než těch pozitivních. Byly doby, kdy jsem myslela, že už nemůžu dál, nechtělo se mi žít, protože jsem z toho neviděla východisko, chtěla jsem odejít... Myslela jsem si, že to už horší být nemůže... Ale vždy ve mně bylo něco, co mne zvedlo a já šla dál. Teprve když jsem myslela, že to nikdy neskončí a měla pocit, že nemám žádnou moc něco měnit, začal ke mně přicházet jiný náhled na život a já jsem si postupně začala uvědomovat, že to opravdu může být jiné a možná lepší.
Postupně jsem přecházela od role oběti k roli tvůrce. Uvědomila jsem si, že všechno, co jsem zažila, jsem si vytvořila. Dnes ale také vím, že to všechno mělo svůj význam, i když jsem si to v tu chvíli neuvědomovala. Musela jsem projít utrpením a bolestí, protože skrze ně se rodí opravdová láska a soucit k druhým. Byla to příprava na mou práci. Ono to funguje totiž tak, že pokud terapeut zažil a zpracoval téma a přijde za ním někdo se stejným či podobným problémem, je jedno co říká, ale automaticky předává klientovi energii řešení. Když pracuji s lidmi, někdy se mi vůbec nechce ani mluvit, protože cítím, že léčení se už prostě děje… energie plyne…
Být vědomými a jít k lásce, uvědomit si, kdo skutečně jsme, že jsme duchovní bytosti, které na sebe vzaly tělo, přišly tvořit, prožívat je jen polovina cesty. Ta druhá, na kterou mnoho lidí zapomíná, je ta, že se navrátíme zpět do života a začneme jej žít. Nikoliv nevědomě jako doposud, ale vědomě. To znamená, že dál zažíváme ty každodenní záležitosti, ale už je umíme přijmout jinak. Dovolíme si je prožít s přijetím plného prožitku, který nám nabízí… Někdy nás věci ještě rozhodí, ale to je vpořádku. Pozitivní je, že to není na tak dlouho, jako předtím. Prostě si dovolíme zažívat vše bez odporu…
A tak zjišťujeme postupně na různých úrovních a situacích, že ten výkyv z rovnováhy už není tak dlouhý. Takže to, co by nás rozhodilo třeba na dva dny, nás rozhodí jen na hodinu, pak možná jen půl, pak to trvá jen deset minut a pak třeba už vůbec. A tak pracujeme s nekonečným množstvím možností růstu a přijímání…
Neexistuje nic takového jako zbavit se Ega. A pokud někdo toto tvrdí, že Ego nemá, pak nepochopil smysl inkarnace. Přišli jsme sem zažívat a tvořit vše. A bude to trvat tak dlouho, dokud si neuvědomíme, že se nemusíme bát silných emocí, ani je nemusíme odmítat. Protože čím větší odpor, tím větší šance, že to zažijeme znovu. To, co zažíváme, je našim výtvorem, naše tělo je obrazem našich myšlenek a postojů k životu i k sobě samým. A to jediné, čím můžeme začít, je přijímání, a to v prvé řadě sebe samých.
Stále se mi dějí věci, které nejsou příjemné, ale rozdíl je v tom, že vždy ta situace byť na začátku vypadala katastroficky, nakonec dopadne ještě lépe, než jsem čekala. Lidé jsou ke mně vstřícní a já si uvědomila, že v tom je ta změna. A jsou to lidé, kteří jednají z pozice prosté lásky a pochopení. Neřeší, jestli jsou nebo nejsou duchovní.
Jsem bytost, která si užívá vše, co jí život nabízí, dnes s tím rozdílem, že už vím, proč je chci zažívat, proč se mi dějí. A když se mi někdo snaží vnutit, jak bych se chovat měla, abych byla ta správná duchovní, usměji se, ale v konečném důsledku dělám pouze to, co cítím, že je pro mne dobré. Vím, že sama sobě jsem si jedinou správnou autoritou, protože má cesta je pouze mou cestou. Vše, pro co se rozhodnu je správné, protože to vždy vede k poznání. A o to v životě jde… Všechno, pro co jsme sem přišli, je si užít, zažít. Tak to mám já. Pokud chcete věci zažívat jako karmu, pak to tak bude. Pokud chcete trpět, pak trpte, máte na to plné právo. Pokud se chcete radovat, radujte se… Jsme tvůrci života, a co tvoříme, to žijeme. Život nám nabízí veškerou sílu tvoření, tak ji využijme a tvořme… Všechno to má společného jmenovatele, a tím jsme my. Jsme tvůrci i pozorovateli sebe samých i reality, ve které žijeme.
Tím vším jsem chtěla říci, netrapte se, jestli už máte zpracováno moc nebo málo, jestli jste daleko nebo blízko, jestli něco zvládáte nebo ne, jestli jste duchovní nebo duchovnější. To jen vaše mysl si s vámi hraje na umístění. On to přece tady není závod o to, kdo je více či méně otevřen, kdo je dál... Nalézat sebe samé skrze život, je neskutečná krása.... můžeme vnímat tu rozlehlost, hloubku, svobodu, tvoření.... je to neskutečný dar, kterým jsme... Sami sobě jsme darem.... a to je maximum, co můžeme od života dostat... Stačí se od všeho odpoutat a pocítit nezávislost, všechnost, neomezenost, odpoutanost, svobodu.... Nebýt závislí na nikom a ničem... Pocítit radost a být sami se sebou... tím vnímat naplněnost... a to je to nejvíc...
Kryon - Heavy Lifting
18/04 2018
Tento Kryonův channeling byl přijat 24. 03. 2018 v Sacramentu, Kalifornii
Úvodní mini poselství
Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby.
Dnes vám chci během těchto krátkých okamžiků předat detaily o procesu, který si možná neuvědomujete a který zahrnuje úplně každého z vás. Ti v místnosti a ti, kteří toto poslouchají – mají něco společného. Pokud jste zde záměrně, to znamená, že byl váš nápad sem přijít, pak jste staré duše. Není to také žádná náhoda, pokud jste tu proto, že vás o to někdo požádal. V tom případě jste stará duše „z komůrky“ (smích) - (metafora pro to, že se před tím snažíme schovat – pozn.překl.).
Na určité úrovni víte, jak věci fungují. Ve skutečnosti znalost fungování věcí, je přesně to, co některým brání sem přijít, protože se ve své mysli rozhodli, že tohle nepotřebují – a mnozí z nich to skutečně nepotřebují. Jsou plně vybaveni k tomu, aby prošli posunem. Ale jsou určité atributy, o kterých byste měli vědět a my jsme o nich dosud nehovořili... (viac)
• Březnové/marcové novoluní v Rybách - čas mocného léčení
• Pokročilé techniky řezání ve starověkém Egyptě? Zřejmě nám někdo lže…
Březnové/marcové novoluní v Rybách - čas mocného léčení
Pokročilé techniky řezání ve starověkém Egyptě? Zřejmě nám někdo lže…
Pokročilé techniky řezání používané v Egyptě. Jen se podívejte na ty ohromující techniky řezání z pradávné doby.
Co se dělo s těmito čedičovými bloky, odhalenými pod pískem v Egyptě? Lepší je se začít ptát, odkud pochází? Jsou to zjevně strojně řezané kamenné desky. Níže se sami přesvědčte… VIAC...
• DOŠLO K NEJVĚTŠÍMU ARCHEOLOGICKÉMU OBJEVU ZA POSLEDNÍCH 150 LET (oblast Guatemaly)
• Seriózní úlet (astro)
DOŠLO K NEJVĚTŠÍMU ARCHEOLOGICKÉMU OBJEVU ZA POSLEDNÍCH 150 LET (oblast Guatemaly)
12.02.18 
Lidstvo má nyní jedinečnou šanci, se dozvědět mnohem více o bílých místech mayské kultury. Uvidíme, jak se k této možnosti postaví soudobý vědecký establishment. S příchodem Evropanů do těchto míst, došlo ke zničení ohromného množství původních památek, ale především velmi cenných starověkých záznamů a spisů. Mezi výjimky patří spis "Popol Vuh" (příběh o stvoření světa), který se podařilo zachránit a zrestaurovat.
Už jste o tom určitě slyšeli, nebo četli, ale přesto bych si dovolil k předmětnému tématu pár odstavců. Nejde totiž o ledasjakou věc. Globální vědecký establishment před nedávnem přiznal, že speciálně ustanovená skupina archeologů objevila na území Guatemaly oblast, kde se nachází vice jak 60 000 monumentálních mayských staveb. Hovoříme o ploše kolem 2100 kilometrů čtverečních... čítať ďalej...
Je ten horoskop poslední dobou takový seriózní, dojezdový. Většina planet roztáčejících zásadní životní události se řadí od Štíra do Ryb – klesající, uzavírající energie těch zralých znamení zvěrokruhu, podzimních a zimních. Poslední zhasne anebo jak říká Smrtka v Poslu světla: "Správně. Končíme. Nic novýho nerozjíždět!" Dotahujeme dlouhodobé procesy a je potřeba dojít až do naprostého konce, dořešit otevřené problémy, uzavřít situaci.
Luna včera vstoupila do Štíra, z prvních stupňů tohoto znamení se navázala k Saturnu, dnes pokračuje sextilem k Plutu. Čas řádného, důkladného, hloubkového a systematického výkonu s pocitem dobře odvedené práce. Čas, kdy si saháme k podstatě věcí a jako obvykle ve Štíru projdeme kus cesty podsvětím, ale tentokrát nejde jen o ponor do emocí, tentokrát chceme vidět konkrétní výsledky. Přesně definované úkoly, měřitelné kroky k jejich dosažení, zodpovědný přístup a viditelné výsledky v těch skutečně podstatných záležitostech. Nespokojíme se s uklidňujícím chlácholením, se zaslechnutou informací, chceme víc: průzkum terénu, analýzu statutu quo, rozhodné slovo, pevný závazek a finální postup vpřed. Znáte to, drbačka s dotažením detailů na konci každého projektu, Paretův princip. Ale máme na to, podaří se, bingo!
Závan svěží a rozjařené energie v této spíš dospělé, vážné a komplexní konstelaci přináší sextil Venuše ve Vodnáři k Uranu v Beranu. Tady nejde o žádná hlubokomyslná a existenciální témata, Venuše si prostě po pracovní době plné soustředěné práce potřebuje odfrknout a ráda by zažila něco nového, překročila ohrádku své denní rutiny a užila si svěžího vzduchu. Náhodná setkání, nečekané nabídky, pozvání na různé atrakce, rozšířit spektra kontaktů, přátel a zážitků. Možná vás někdo naprosto cizí překvapí jen tak na ulici vtipem, možná vás někdo pozve na dovolenou, možná potkáte novou kamarádku, možná vyrazíte na nezávazné rande, možná si čistě náhodou cestou pro rohlíky koupíte nové auto ... možné je cokoliv! Mezi Vodnářem a Beranem se nehraje na uhlazenou kultivovanost, jde spíš o pohotovost, přímočarost, rychlost odpovědi a břitkost vtipu, klidně na hraně společenské únosnosti, obě znamení vcelku kašlou na etiketu a nebojí se provokace ani (sebe)zesměšnění.
Venušinu touhu po změně a karnevalovou rozmařilost zimy, kdy je potřeba rozptýlit dlouhé čekání na nový začátek života nějakou zábavou, podporuje i Slunce vzdalující se od jižního lunárního uzlu. Splnilo svůj úkol, včera si odpočinulo v bezkontaktním prostoru a ode dneška se začíná navazovat kvadrátem k Jupiteru ve Štíru. Tak do toho, užívejme a nebojme se být za kašpara!
Kazachstan: Záhadné útvary
10/01/2017
Družicové snímky vzdialenej severnej stepi odhaľujú obrovské útvary na zemi. Sú to geometrické útvary – štvorce, kríže, čiary a kruhy veľkosti niekoľkých futbalových ihrísk, ktoré sa dajú identifikovať len zo vzduchu. Odhadovaný vek najstaršieho z nich je 8000 rokov.
Najväčší z útvarov sa nachádza v blízkosti neolitického sídla. Má tvar obrovského štvorca so 101 navýšenými hromadami. Jeho protiľahlé rohy sú spojené uhlopriečnym krížom. Pokrýva väčšiu plochu ako veľká Cheopsova pyramída. Ďalší má tvar trojramennej svastiky, ktorej konce sa zahýbajú proti smeru hodinových ručičiek... čítať ďalej